Prostřední Bečva - 320 let obce

Prostřední Bečva slaví 320 let

V letošním roce naše obec oslaví 320 let od svého vzniku. Toto výročí odvozujeme od 1. písemné zmínky v rožnovské matrice z 15. 12. 1703, což doložil ve své práci „Ke vzniku Prostřední Bečvy“ Karel Jan Malina. Dříve se vznik Prostřední Bečvy datoval až do roku 1635, s tímto letopočtem pracuje Alois Student, autor „Pamětní knihy obce Prostřední Bečva“ z roku 1928, ovšem toto datum nedokládá žádnou písemnou zmínkou.

I díky tomuto výročí pracujeme na knize o Prostřední Bečvě, ve které chceme zachytit její historii i současný rozvoj. Knihu představíme na Obecních slavnostech 17. června. Po celý rok připravujeme besedy a akce, které se k historii obce i tradicím vážou. Začínáme v únoru (9. 2.) besedou s pracovnicí Valašského muzea v přírodě Janou Tichou o zvycích a tradicích na Rožnovsku. Jednu z těchto tradic chceme rovnou v únoru obnovit a to je masopustní průvod, v našem případě spíše průvody. O další akcích k 320 let výročí obce vás budeme informovat v průběhu roku.

Ukázka z připravované knihy o Prostřední Bečvě

Osídlování prostoru dnešní obce Prostřední Bečva probíhalo od 16. století směrem proti proudu Rožnovské Bečvy od Rožnova v rámci tzv. pasekářské kolonizace. Postupem času se zde usazovali lidé, jež vedle zemědělství a pastevectví živila práce v přilehlých panských lesích. Původně vznikla na východ od Rožnova obec Velká Bečva, z níž se postupně vyprofilovaly současné vesnice Dolní, Prostřední a Horní Bečva.

První zmínky o obci Prostřední Bečva bohužel nenajdeme v gruntovních knihách, protože byly ztraceny během sporu o hranice mezi Horní Bečvou a Karlovicemi. Proto nemáme o počátcích Prostřední Bečvy mnoho konkrétních zpráv. Ovšem díky matričním záznamům z rožnovské rodné matriky, případně oddací matriky, můžeme odhadovat, že Prostřední Bečva vznikla jako nová obec ve druhé polovině roku 1703. Za zakladatele obce tak můžeme považovat tehdejšího vlastníka rožnovského panství Maxmiliána Antonína, hraběte ze Žerotína. Část Prostřední Bečvy byla odtržena ze západní části Horní Bečvy, přičemž dělící linie vedla od levého břehu Bečvy proti proudu potoka Kyvňačka a od pravého břehu Bečvy částečně podél koryta potoka Kněhyně a následně proti proudu Komárového potoka. Tímto rozdělením přišla Horní Bečva o fojtství a musela si vytvořit nové, zatímco Prostřední Bečva danou budovu (dnes č.p. 20) využila pro svého představeného. Prvním fojtem Prostřední Bečvy se tak stal původně horňanský fojt Jan Tomek. Spojovat počátky obce pouze s ním by ovšem nebylo zcela přesné, protože po přibližně dvaceti letech se své pozice vzdal a přenechal ji Jiřímu Závorkovi z Dolní Bečvy, který ve výhodném úřadu fojta (mohl mít hospodu či mlýn, vlastnil lepší polnosti, případně mohl mít další výhody) téměř padesát let. Rok před svou smrtí (1772) odprodal fojtství s mlýnem svému příbuznému Jurovi (Jiřímu) Mikulenkovi.

sestavil Jan Němec na základě podkladů J. K. Maliny

Fotogalerie