Nová kaplička "U Vachunů"

Ve středu 8. června proběhlo žehnání nové kapličky U Vachunů. Za fotografie děkujeme F. Křenkovi.

Kaplička - boží muka U Vachunů původně stávaly na jiném místě v blíziosti krajské komunikace na Hutisko-Solanec. Rodina zvolila jako nové umístění stanoviště v sousedství řeky Bečvy. Žehnání provedl P. Petr Dujka.

V červnovém zpravodaji zavzpomínala Jiřina Nohavicová na historii této kapličky.

Historie rodinné kapličky U Vachunů

Vážení čtenáři! Zavzpomínejte prosím společně s námi na osud kapličky u Vachunů, která se nacházela na dolním konci Prostřední Bečvy.

Dala ji kolem roku 1956 zhotovit naše maminka Aloisie Vachunová jako velký dík a poděkování Panně Marii za sílu a pomoc, které se jí od Matky Boží dostávalo v době ztráty malého synka Jiříčka. Přes dvůr našeho domu, který stál na kopečku, vedla polní cesta. Z Radhoště přes Búřov, kolem Pařeniců, Vašutků, Stavinohů se
za Vrchem stáčela pod Bučníkem okolo Bělůnků, pak prudce klesala k nám. Pod námi ji lemovala krásná voňavá lipová alej, za lávkou přes řeku Bečvu končila u zotavovny Nový život. Mimochodem tři vzrostlé lípy tu stojí dodnes. Před nimi na vysokém dřevěném podstavci byla zhotovena kaplička s prosklenou skříňkou a otevíracími dvířky, uvnitř byla umístěna soška Panny Marie Lurdské s andílky, obrázky a květinami. Místo skýtalo krásný výhled na Novou, Řečiska až ke škole U Mostu, Posklu a Požiska. Tu se scházeli sousedé při májových pobožnostech, popovídáním s náhodnými turisty a kolemjdoucími. Každý se tu rád zastavil, aby pozdravil Pannu Marii, odpočinul si na lavičce nebo jen poseděl na travnatém koberci. Před spalujícím
sluncem či kapkami deště všem poskytly přístřeší mohutné lípy, které lákaly svou vůní a rozlehlostí.

Lidé chodili kolem Vachunů po cestě k autobusové zastávce na Nové, k Hutisku na mše i běžné nákupy. Vzpomínám si na vzácnou ženu paní Pařenicovou, maminku mnoha dětí, která se vždycky na cestě domů s plnými taškami zastavila v našem dvoře a všechny přítomné děti obdarovala sladkostmi. To bylo smutku,
když jsme nebyli právě doma! U kapličky si odpočinula, aby nabrala sílu na vystoupání hory táhnoucí se až k jejímu domu. Cesta lidi spojovala a vytvořila pevné vztahy.

Při dostavbě silniční přípojky od Hutiska-Solance k rychlostní cestě z Rožnova pod Radhoštěm v roce 1969 byla vykácená alej a místo začalo postupně s léty zanikat. Toto překrásné místo odpočinku, klidu
a naděje spojené se sousedy, procházkami do Kašpírek, na Hutisko-Solanec přes Kopečky do centra obce i poutěmi na Radhošť a Snoza za sběrem borůvek častokrát vzpomínané letními hosty.

Před několika lety se po bouřce ulomila z lípy mohutná větev a existence kapličky byla dokonána. Vše bylo poškozeno, nejvíc skříňka a cennosti uvnitř. Ve spolupráci bratra Zbyňka a souseda pana Cverny byla poté zhotovena skříňka nová, nyní se přidali další sousedé, společně vybrali nové místo pro kapličku, podílí se na
montáži nosných prvků, instalaci, upravují terén, ořezávají špatné větve stromů, zdobí skříňku... Rádi bychom tuto kapličku obnovili.

Těší nás, že se opět na dolní konec Prostřední Bečvy vrací krásná lidová architektura spojená s duchovním poselstvím a milou vzpomínkou na rodiče, sousedy a všechny lidi dobré vůle.
Jiřina Nohavicová (Vachunová)

Fotogalerie